Památky v okolí střediska
ostatní
Patrový dřevěný objekt fojtství s pavlačí a dvorem na počátku údolí Bzové. Přestavěn v r.1793 tesařským mistrem Janem Žákem. Prvním fojtem byl Jura Hudeček, od r.1721 rod Billů. Fojtství zrušeno r.1848. Od r.1876 až dodnes majetkem rodiny Borákovy.
skanzen
V centru Velkých Karlovic se nachází dřevěný kostel Panny Marie Sněžné z roku 1754, postavený ve stylu pozdního baroka. V budovách fojtství z roku 1793 a bývalého kupeckého domu z počátku 19. století lze shlédnout expozice Karlovského muzea.
sakrální památky
Dřevěný kostel Panny Marie Sněžné založený vrchností r. 1754 na půdoryse řeckého kříže. Unikátní svou stavbou a trámovou konstrukcí. Velmi cenný interiér. Pravidelné poutě v první neděli po 5. srpnu.
sakrální památky
První zděná stavba v obci pocházející z roku 1789, s památkově chráněným oltářem z roku 1690.
sakrální památky
Menší židovský hřbitov ze 2. poloviny 19. století nedaleko centra obce při silnici na Soláň. Zajímavostí je náhrobek zakladatele zdejších skláren Salomona Reichla.
zřícenina hradu
Hrad, historicky zvaný Bystrica, založen jako královský před r.1316. V l.1458-1558 jej vlastnil rod Podmanických, ti jej výrazně renesančně upravili. V r. 1671 a 1688 poškozen obléháním. Od poč. 18. stol. chátral až do podoby dnešní rozlehlé ruiny.
zámek
Chátrající mohutný trojkřídlý patrový rokokový zámek z l. 1750-75 vystavěný rodem Balášovců. Jedná se o mladší z dvojice tzv. podhradských zámků. Zámek je nepřístupný.
Pulčín, Pulčiny, Plučiny (16.4 km)
zaniklý hrad
Skalní hrad v poloze Zámčiska, jež je součástí PR Pulčínské skály. Hrad vznikl koncem 13. století. Největší rozkvět zažil v 15. stol. Zaniká patrně koncem 15. stol. Roku 1518 se hrad uvádí jako pustý. Zachovány kapsy ve skalách a torzo kamenné zdi.
zřícenina hradu
Hrad z poloviny 13. století. V 1. pol. 15. stol. se stal útočištěm loupeživých rytířů. Po potlačení habsburského povstání v roce 1710 vypálen a stává se pustý.
přírodní scenerie
Přírodní památka Lednické bradlo. Součást CHKO Biele Karpaty. Vyhlášena v r. 1969, s rozlohou 20,6 ha. Výrazný osamocený skalní útvar nad obcí Lednica.
zámek
Renes. palác s bohatou sgrafitovou výzdobou v sousedství zámku Bytča nechal r. 1601 vystavět Jiří Thurzo jako místo svatebních hostin svých 6 dcer. V r. 1647 a r. 1856 palác vyhořel. Byl opraven, ale už nesloužil svému účelu. Dnes v zanedbaném stavu.
sakrální památky
Synagoga z počátku 20. století stojící na místě starší synagogy zmiňované již v r.1801. Trojlodní halová stavba s velmi dekorativní a členitou fasádou v novorománském slohu stojící přes náhon naproti zámku. Dnes velmi zchátralá.
zámek
Renesanční zámek na jižním okraji centra města. Původní got. hrad ze 13. stol. přebudovali v honosný renes. zámek v l.1571-74 Thurzové. V l.1624-1868 vlastní zámek Esterházyové, poté rodina Popperů. Od r.1960 probíhá dlouhodobá rekonstrukce zámku.
zámek
Karel František Podstatský z Prusinovic postavil r.1718 zámek. Jednopatrová budova. Na šindelové střeše malá věž. Poč. 21.stol. prošel přestavbou, obvodové stěny vyvýšeny, střecha zdobena vikýři, velikost a počet oken je zachován.
ostatní
Přírodní památka Čertovy skály na severním okraji obce Lidečko. Výrazný 150 m dlouhý pískovcovo-slepencový hřeben, až 25 m vysoký, slouží jako cvičná horolezecká stěna. Za PP o výměře 0,15 ha byl útvar vyhlášen v r. 1966.
sakrální památky
Dřevěná kaple sv. Cyrila a Metoděje na Hlavaté, lokalitě na pomezí katastru Horní Bečvy a Bílé. Inspirována díly arch. Dušana Jurkoviče, jež se inspiroval valašskou lidovou dřevěnou architekturou a prvky secese. Vysvěcení se konalo 21. 9. 1924.
Bedřichův klaus, Fridrichův klaus, Friedrich Klause, Bedřichův klaus, Bedřichova nádrž, Bedřichův splav (19.4 km)
technická památka
Vodní nádrž (klaus) pro regulaci vody na splavování dříví na říčce Bílá. Postavena na přelomu 50. a 60. let 19. stol. Pojmenována podle ol. arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberku. R.1958 poničena povodní. Stejně tak v r.1996 a 1997. V r.2005 obnovena.
zřícenina hradu
Hrad založen začátkem 15. století. V roce 1550 vyhořel, ale opět v původní podobě obnoven. V roce 1858 poškozen zemětřesením a opětovným požárem. Znovu již neopravován.
věž
Nová celodřevěná rozhledna 22 m vysoká, postavená v r. 2006 na Královci u Valašských Klobouk v krajině Bílých Karpat. Dostupná jak pěšky i autem a poskytující nádherný rozhled na okolní panoramata Bílých Karpat.
Klenov, Zámčisko, Havránka, Vreuntspergk, Freundsberg (26.8 km)
zaniklý hrad
Skalní hrad na vrcholu Klenov nad přehradou Bystřička. Na centrálním skalisku dochovány záseky pro ukotvení trámů. Lze jej snad ztotožnit s hradem Vreuntspergkem písemně doloženým r.1308. Hrad zanikl požárem na počátku 14. století.
