Památky v okolí střediska
zámek
Renesanční patrový zámek se dvěma nárožními věžemi vystavěný v obce ve svahu na úpatí Hradního vrchu s ruinou Považského hradu. Vystavěn v r. 1632 Imrichem Balassou, po požáru hradu nad ním. Lidově zvaný Burg.
zámek
Chátrající mohutný trojkřídlý patrový rokokový zámek z l. 1750-75 vystavěný rodem Balášovců. Jedná se o mladší z dvojice tzv. podhradských zámků. Zámek je nepřístupný.
zřícenina hradu
Hrad, historicky zvaný Bystrica, založen jako královský před r.1316. V l.1458-1558 jej vlastnil rod Podmanických, ti jej výrazně renesančně upravili. V r. 1671 a 1688 poškozen obléháním. Od poč. 18. stol. chátral až do podoby dnešní rozlehlé ruiny.
zámek
Původně renes. zámek vystavěný koncem 16. stol. Pozdějšími majiteli jsou Rákocsyové a Matyasovští. Ve 2. pol. 18. stol. rozšířen a barokně upraven. Za Aspremontů, kol. r. 1800 vybudován cenný park. Od r. 1890 majetek továrníka Schreiberta.
Košeca, Košecký hrad, Košatec, Kassa, Kaza (13.1 km)
zřícenina hradu
Hrad z roku 1272. Roku 1670 ho obsadilo a následně záměrně zničilo císařské vojsko. Od té doby zříceniny rychle chátraly a výsledkem je dnešní stav.
Hradná, Suľov - Hradná (14.2 km)
zámek
Zchátralé a utilitárně využívané pozůstatky renesančního zámku z 16. stol. Vystavěn rodem Akajovců. Čtyřkřídlá stavba s párem nárožních věžic. Ve 20. století pouze chátrá. Dnes částečně upraven na rodinné domy.
Suľov, Teodózův kaštieľ, Dolní dvůr (16.1 km)
zámek
Dvoukřídlý zámek zvaný Dolní dvůr či Teodózův kaštiel v obci Suľov pod stejnojmenným hradem. Vystavěn na přelomu 16. a 17. století rodem Sirmiensis. Několikrát upravován a přestavován. Dnes v soukromých rukou a chátrá.
zřícenina zámku
Zřícenina klasicistního zámku z pol. 19. století postaveného rodinou Medňanských na okraji obce Mikšová, na břehu řeky Váh. Ze zámku zbyly jen svislé zdi a je odsouzen k demolici.
zřícenina hradu
Hrad založen začátkem 15. století. V roce 1550 vyhořel, ale opět v původní podobě obnoven. V roce 1858 poškozen zemětřesením a opětovným požárem. Znovu již neopravován.
sakrální památky
Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z l. 1733-35 vybudovaný zásluhou majitele panství a hradu Lednica Ladislavem Matyasovským. Přestavěn klasicistně. Nahradil starší dřevěný kostel z r. 1646.
zřícenina hradu
Hrad z poloviny 13. století. V 1. pol. 15. stol. se stal útočištěm loupeživých rytířů. Po potlačení habsburského povstání v roce 1710 vypálen a stává se pustý.
přírodní scenerie
Přírodní památka Lednické bradlo. Součást CHKO Biele Karpaty. Vyhlášena v r. 1969, s rozlohou 20,6 ha. Výrazný osamocený skalní útvar nad obcí Lednica.
zřícenina hradu
Rozsáhlé zříceniny got. hradu. Založen ve 2.pol. 13.stol. Balašovci. Ve 2.pol 15.stol a na poč. 16.stol. mohutně opevňován a přestavován. Za Thurzů koncem 16.stol. výrazně renes. přestavěn. Počátkem 18.stol. ponechán osudu a změnil se ve zříceninu.
zámek
Renesanční zámek na jižním okraji centra města. Původní got. hrad ze 13. stol. přebudovali v honosný renes. zámek v l.1571-74 Thurzové. V l.1624-1868 vlastní zámek Esterházyové, poté rodina Popperů. Od r.1960 probíhá dlouhodobá rekonstrukce zámku.
zámek
Renes. palác s bohatou sgrafitovou výzdobou v sousedství zámku Bytča nechal r. 1601 vystavět Jiří Thurzo jako místo svatebních hostin svých 6 dcer. V r. 1647 a r. 1856 palác vyhořel. Byl opraven, ale už nesloužil svému účelu. Dnes v zanedbaném stavu.
sakrální památky
Synagoga z počátku 20. století stojící na místě starší synagogy zmiňované již v r.1801. Trojlodní halová stavba s velmi dekorativní a členitou fasádou v novorománském slohu stojící přes náhon naproti zámku. Dnes velmi zchátralá.
sakrální památky
Římskokatolický kostel Všech svatých na náměstí ve městě Bytča. Původní got. kostel z konce 13. stol, byl po pol. 16. stol. renesančně přestavěn Thurzy. V r.1904 vyhořel. R. 1939 moderně přestavěn, tehdy zaniká cenná zvonice blízko kostela.
Hričov, Hričovský hrad (21.8 km)
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z roku 1254. Vystřídal mnoho majitelů. Ve vlastnictví Thurzů (16.století) začal hrad postupně upadat.
sakrální památky
Kostel sv. Štefana kráľa z doby mezi 1200-1250. V 15. století byla postavena vedle kostela kaple Božího těla a v druhé polovině 16. století mladší renesanční kaple. V kostelíku malby, nejstarší z doby kolem roku 1260.
sakrální památky
Hřbitov neznámého stáří, připomínán v souvislostí s činností pohřebního spolku Chevra Kadiša z roku 1865. Přibližně 200 hrobů, mimo jiné i židovských zajatců z I. světové války. Obřadní síň z 30. let 20. stol. Hřbitov je dodnes používán.
