Památky v okolí střediska
zámek
Renes. palác s bohatou sgrafitovou výzdobou v sousedství zámku Bytča nechal r. 1601 vystavět Jiří Thurzo jako místo svatebních hostin svých 6 dcer. V r. 1647 a r. 1856 palác vyhořel. Byl opraven, ale už nesloužil svému účelu. Dnes v zanedbaném stavu.
sakrální památky
Synagoga z počátku 20. století stojící na místě starší synagogy zmiňované již v r.1801. Trojlodní halová stavba s velmi dekorativní a členitou fasádou v novorománském slohu stojící přes náhon naproti zámku. Dnes velmi zchátralá.
zámek
Renesanční zámek na jižním okraji centra města. Původní got. hrad ze 13. stol. přebudovali v honosný renes. zámek v l.1571-74 Thurzové. V l.1624-1868 vlastní zámek Esterházyové, poté rodina Popperů. Od r.1960 probíhá dlouhodobá rekonstrukce zámku.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z roku 1254. Vystřídal mnoho majitelů. Ve vlastnictví Thurzů (16.století) začal hrad postupně upadat.
zřícenina hradu
Hrad založen začátkem 15. století. V roce 1550 vyhořel, ale opět v původní podobě obnoven. V roce 1858 poškozen zemětřesením a opětovným požárem. Znovu již neopravován.
Budatín, Budatínský hrad, Žilina (14.8 km)
zámek
Hrad, přestavěný na zámek na pravém břehu Váhu, naproti centru Žiliny. Vznikl z pozdně románské strážní věže. Přestavěn v pol. 15. a 16. stol. V pol. 18. století barokně upraveno především předhradí. 1849 vypálen. Na přelomu 19. a 20. stol. obnoven.
zřícenina hradu
Hrad, historicky zvaný Bystrica, založen jako královský před r.1316. V l.1458-1558 jej vlastnil rod Podmanických, ti jej výrazně renesančně upravili. V r. 1671 a 1688 poškozen obléháním. Od poč. 18. stol. chátral až do podoby dnešní rozlehlé ruiny.
zámek
Chátrající mohutný trojkřídlý patrový rokokový zámek z l. 1750-75 vystavěný rodem Balášovců. Jedná se o mladší z dvojice tzv. podhradských zámků. Zámek je nepřístupný.
sakrální památky
Barokní klášter s kostelem postaveným v letech 1723 -1731 pro řád františkánů, kteří v Žilině působili od roku 1703. Interiér je barokní, včetně dřevěného mobiliáře a varhan. Kostel je františkány propůjčen žilinské římsko-katolické farnosti.
zřícenina hradu
Rozsáhlé zříceniny got. hradu. Založen ve 2.pol. 13.stol. Balašovci. Ve 2.pol 15.stol a na poč. 16.stol. mohutně opevňován a přestavován. Za Thurzů koncem 16.stol. výrazně renes. přestavěn. Počátkem 18.stol. ponechán osudu a změnil se ve zříceninu.
Bedřichův klaus, Fridrichův klaus, Friedrich Klause, Bedřichův klaus, Bedřichova nádrž, Bedřichův splav (19 km)
technická památka
Vodní nádrž (klaus) pro regulaci vody na splavování dříví na říčce Bílá. Postavena na přelomu 50. a 60. let 19. stol. Pojmenována podle ol. arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberku. R.1958 poničena povodní. Stejně tak v r.1996 a 1997. V r.2005 obnovena.
Bílá, arcibiskupský lovecký zámeček (19.4 km)
zámek
Osada patřila pod správu olomouckého arcibiskupa a sloužila jako místo oddechu a lovu. R. 1906 zde byl vystavěn pro potřeby arcibiskupa malý stylový roubený lovecký zámeček. Dnes je z něj ubytovací zařízení.
sakrální památky
Dřevěný kostel dal postavit r. 1875 olomoucký arcibiskup, kardinál z Fürstenbergu. Stavbou pověřil arcibiskup. staveb. radu Ing. A. Kybastu. Kostel byl inspirován severskou architekturou. R. 1910 se filiální kostel stal farním a byla přistavěna sakristie, kůr a nová fara, také byl založen hřbitov.
sakrální památky
Dřevěná kaple sv. Cyrila a Metoděje na Hlavaté, lokalitě na pomezí katastru Horní Bečvy a Bílé. Inspirována díly arch. Dušana Jurkoviče, jež se inspiroval valašskou lidovou dřevěnou architekturou a prvky secese. Vysvěcení se konalo 21. 9. 1924.
skanzen
V centru Velkých Karlovic se nachází dřevěný kostel Panny Marie Sněžné z roku 1754, postavený ve stylu pozdního baroka. V budovách fojtství z roku 1793 a bývalého kupeckého domu z počátku 19. století lze shlédnout expozice Karlovského muzea.
Bílá, Baranská skála (20.1 km)
zaniklý hrad
Znatelný terénní reliéf strážního hrádku ve výrazné poloze na vrcholu tzv. Baranské skály. Existence hrádku je datovaná od 2. pol. 14. století do počátku 15. století.
sakrální památky
Dřevěný kostel Panny Marie Sněžné založený vrchností r. 1754 na půdoryse řeckého kříže. Unikátní svou stavbou a trámovou konstrukcí. Velmi cenný interiér. Pravidelné poutě v první neděli po 5. srpnu.
99
Beskydský vrchol poblíže hrádku na Bílé. Strategické místo a utváření terénu na vrcholu kopce vyvozuje domněnku možného zásahu člověka. Místo čeká na podrobný archeologický průzkum.
sakrální památky
Menší židovský hřbitov ze 2. poloviny 19. století nedaleko centra obce při silnici na Soláň. Zajímavostí je náhrobek zakladatele zdejších skláren Salomona Reichla.
ostatní
Patrový dřevěný objekt fojtství s pavlačí a dvorem na počátku údolí Bzové. Přestavěn v r.1793 tesařským mistrem Janem Žákem. Prvním fojtem byl Jura Hudeček, od r.1721 rod Billů. Fojtství zrušeno r.1848. Od r.1876 až dodnes majetkem rodiny Borákovy.
