Památky v okolí střediska
sakrální památky
Pozdně románský kostel, postavený za biskupa Jana II. (1226-36) jako kombinace sakrálního a fortifikačního centra obce. Opraven v 17. století (přistavěna sakristie) a 1864 (třetí patro věže). Obranná patra věže zpřístupňuje schodiště v síle zdi.
zámek
Rezidence českých knížat a králů s největším chrámem v Čechách, symbol Prahy a české státnosti. Jedno z nejmalebněji položených panovnických sídel v Evropě.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu založeného v 1. pol. 14. stol. Jenecem z Janovic. V 16. stol. nazývaný zámkem. Na počátku 17. stol. již uváděn jako pustý. Zkázu dovršili Švédové roku 1641. Ve 20. stol. zřícenina sloužila jako obydlí chudině.
zřícenina hradu
Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.
zámek
Z r. 1416 je první zmínka o tvrzi, na sklonku 18. stol. uváděna jako zřícenina. Gallasové vybudovali nynější zámek. Působí spíše dojmem předměstského domu, než zámku.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411-12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.
zámek
Za Olbramoviců je z r.1380 zmínka o tvrzi.V r. 1691 za Václava Vojtěcha ze Šternberka probíhala přestavba tvrze na zámek. V letech 1827 a 1857 zámek vyhořel a obnoven byl v empírovém slohu. Od r. 2004 zde probíhá rozsáhlá rekonstrukce celého objektu.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad. V pís. pramenech připomínán jen jednou, r. 1387 při lokalizaci vinice. Předpokládá se, že hrad byl majetkem plasského kláštera, což vysvětluje minimum zmínek o jeho existenci, v blízkosti Prahy jinak překvapivého. Přesná lokace neznámá.
tvrz
Za Jana Vrábského z Vrábí r. 1542 se uvádí tvrz. R. 1586 tvrz koupil císař Rudolf II. Za třicetileté války poškozena. Obnovena r. 1681. Před rokem 1844 přestavěna na sýpku a pak chátrala. V 50. letech 20. st. využita jako skladiště, tím je dodnes.
torzo hradu
Hrad ze 14. stol., jeho zbytky zčásti zanikly odlámáním skály při stavbě železnice.
zámek
Nevelký zámeček z 2. poloviny 17. století, po zřízení vrchnostenského dvora postavený dominikány. Ti jej v roce 1860 směnili s baronem Ringofferem za statek v Libni. V zámečku bývala kaple sv. Augustina.
zámek
Tvrz asi z přel. 14. a 15. st., za husitství zanikla. Novou renes. tvrz založil v l. 1556-63 Jan Sekerka. Po r. 1623 zpustla, r. 1680 se uvádí jako rozbořená. Jezuity přestavěná na barokní trojkřídlý zámek a podobu již nezměnila.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu, zahájení stavby v letech 1260 - 1270. Stavebníkem říčanského hradu byl Ondřej ze Všechrom, jeho politické postavení vyžadovalo reprezentativní sídlo.
zámek
Prv. zmín. o patrovém zám. z r. 1778, majitelé: Leopold Fr. Fels z Hartensteinu, r. 1798 Johan J. Kempl, následují rychlé změmy majitelů. R. 1829 Ignác Vyšín k statku připojuje část vsi Herink. Dnes průmyslová výroba uzenin.
zřícenina zámku
Zajícové z Hazmburka původní tvrz přestavěli na hrad na přelomu 14. a 15.stol. Lobkovicové v 16. stol. přestavěli na renesanční zámek, nechali jej zpustnout. Kryštof Karel Voračický z Paběnic po r.1699 začal zámek barokně upravovat, nebylo dokončeno.
6
Mohutná zvonice na obdélném půdorysu vznikla pravděpodobně ve druhé polovině 15. stol. V průběhu 16. století získala atikové ukončení, v českých zemích jen zřídka užívané. Od požáru 1677 zřícenina, dosud s pozůstatky sgrafitové omítky.
6
Torzo románsko-gotického kostela postaveného vyšehradskou kapitulou kolem r. 1280. Upravován před r. 1329, ve 2. pol. 14. stol., tehdy snad postavena věž. Po r. 1761 částečně zbořen. Dochován čtvercový klenutý závěr s archit. články, hranolová věž.
zřícenina hradu
Rozsáhlé zříceniny hradu z konce 13. století založeného Rokycanskými. V 15. století přestavěn a rošířen. Od roku 1666 již uváděn jako pustý. V letech 1700-1712 znovu opraven až v r. 1773 po konfiskaci se definitivně stal ruinou.
zámek
Patrový venkovský zámeček na obdélném půdorysu s dvojicí mírně vystouplých bočních rizalitů byl vystavěn z původního statku, prvně zmíněného r 1437. Dřívější barokní podoba ustoupila při klasicistní přestavbě v 19. stol. Součástí areálu je zám. park.
tvrz
Původně biskupská tvrz, postavená stavební hutí Jana IV. z Dražic počátkem 14. století. Dochována řada architektonických prvků. Od počátku 18. století hospodářské využití (sýpka), v současné době prázdná a chátrající.
