Památky v okolí střediska
mlýn
Větrný mlýn byl postaven v l. 1858-1860 Kristiánem Kovářem. Mlelo se zde ještě za 2. svět. války. R. 1964 byl mlýn Rudolfovi Kovářovi odebrán do péče státu. Dnes je opět v majetku rodiny Kovářů. Jako jediný v oblasti se dochoval i s původním technickým zařízením. Dnes je chráněnou kulturní památkou.
hrad
Hrad tzv. plášťového typu, přestavěný ve 14. st. ze starší tvrze. R. 1427 dobyt husity. Často střídal majitele a byl několikrát přestavován. V baroku dostaven Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna - Kastelkornu. Po požáru r. 1951 slouží jako muzeum.
zámek
Zámek byl původně tvrzí, která byla koncem 16. stol. přebudována na renesanční zámek. Další majitelé, Seilernové, jej r. 1852 přebudovali v romanticko-historizující stavbu. Jejich majetkem byl zámek až do 20. let 20. stol. Dnes zámek v majetku obce.
zřícenina hradu
Rozsáhlá zřícenina gotického hradu se zachovaným pilířovým mostem a vstupní branou. Postaven pravděpodobně v 1. pol. 13. st. Rozšiřován ve 14. a 15. st. Několikrát obléhán a dobyt. Na konci 18. st. opuštěn a postupně rozebírán.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad. Dle archeol. výzkumu se zde žilo v obd. 2. pol. 13. - 1. pol. 14. stol. Zmiň. v pramenech pouze r. 1517 již jako pustý, kdy byl prodán Jitkou roz. z Landštejna a jejím mužem Jáchymem z Biberštejna Burianovi z Vlčnova.
torzo hradu
Gotický hrad je poprvé uváděn r. 1360, kdy patřil Albertovi ze Šternberka. Hrad r.1449 stavové vykoupili a postoupili ho čtveřici šlechticů. Byl opuštěn teprve po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a r.1517 se uvádí jako pustý.
zámek
Renesanční zámek byl přestavěn v roce 1603 Václavem Nekešem z Landeka ze starší tvrze. V roce 1778 byl v majetku hrabat ze Seilernu, kteří jej v roce 1885 přestavěli do dnešní podoby. Dnes je zámek majetkem obce a je veřjnosti nepřístupný.
Engelsberg, Engelsberk, Sehrad, Sehradice, Tetov, Vala (11.6 km)
torzo hradu
Hrad Engelsberg (Andělský hrad), zal. koncem 13. st. biskupem. Poč. 14. st. byl dobyt. Od 14. st.-poprvé název Sehradice. V 18. st.-Sehrad, Vala. Tetourové jej vlastnili již jako opuštěný. Dnes zbyly valy předhradí, malé zdivo, vyvýšenina z věže.
zámek
Původní klášter Smilheim ze 13. st. byl v 15. st. pobořen Husity. V 16. st. jej nahradil zámek zvaný Nový Smilheim. R. 1749 lehl popelem . V letech 1750 -1766 byl postaven zámek nový. Trojkřídlá dispozice, inspirace francouzskými vzory.
tvrz
Tvrz se připomíná r. 1276 jako léno olomouckých biskupů, tehdy se odtud psal Zášit z Kurovic. Razantně přestavěna Vrchlabskými v l. 1482-1565 a Jáchymem Zoubkem ze Zdětína v 2. pol. 16. stol. R. 1630 dostavěl Václav F. Eusebius Lobkovic druhé patro tvrze. Později užívána jako pivovar a bytový dům.
zámek
Barokní, klasicistně upravený trojkřídlý zámek s rozsáhlým parkem. Postaven Leopoldem z Rottalu v pol. 18. st. Sňatkem jeho dcery Marie Anny přešel zámek do vlastnictví Dietrichštejnů. Později však často střídal majitele. Jedním z nich byl i Baťa.
zřícenina hradu
Hrad vybudován počátkem 14. stol. V r. 1365 byl majitelem Vlk z Dobrotic, po jeho smrti byl prodán Ctiboru z Cimburka, jeho rod držel hrad až do r. 1437. Koncem 70. let 15. stol. rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše, nebyl již obnoven.
zámek
Zaniklá tvrz z pol. 14. stol., první písemná zmínka z r. 1500. Časté střídaní majitelů, pravděp. zanikla za třicetileté války, nejpozději však za tatarského vpádu r. 1663 a nebyla již obnovena.
Obřany, u Bystřice pod Hostýnem (15.3 km)
zřícenina hradu
Zříceniny got. hradu na protáhlém vrcholovém hřebeni (704 m). Založen kolem r. 1365 Bočkem z Kunštátu. Patrně nebyl nikdy dokončen a v průběhu husitských válek byl opuštěn. Zachováno torzo hradby a válcové věže.
Kasařov, Prusinovice - Jaroslavsko (16 km)
zaniklý hrad
Terénní zbytky hrádku a zaniklá ves Jaroslavice. Hrádek se zmiňuje jen jednou, a to roku 1522 jako pustý hrad Kasařov.
zaniklý hrad
Hrad z konce 13. století byl poprvé zmíněn až r. 1408 za Heralta z Kunštátu. Rozbořen byl za česko-uherských válek koncem 70. let 15. st. Dnes dochován oválný pahorek jádra s dvojnásobnými valy a příkopy a obdélné předhradí.
zámek
Z tvrze vznikl koncem 16. st. renesanční zámek s arkádami. R. 1809 jej koupil Ferdinand hrabě z Laurencin-Beafortu a nechal jej upravit v empírovém stylu. Od r. 1831 do r. 1945 zámek vlastnili Logothetiové. R. 1845 zde byl hostem malíř Josef Mánes.
mlýn
Větrný mlýn byl postaven r. 1830. R. 1890 byl vyvrácen vichřicí, poté Josefem Páterem znovu postaven. Poslední majitel František Patera byl r. 1942 zatčen gestapem a zemřel ve vězení. Poté mlýn téměř zchátral, ale v 60. l. 20. stol. byl koupen ONV Kroměříž a opraven. R. 1972 znovu opraven F. Hrdým.
torzo hradu
Rozlehlý pravidelně utvářený hrad postaven olomouckým biskupem Brunem po r. 1272, po r. 1281 poškozen, na poč. 14. stol. opraven. Naposledy zmíněn r. 1325, poté opuštěn a zpustl. Dochovány reliéfní zbytky budov, valy a příkopy.
hradiště
v místě původního velkomoravského osídlení byl v posledních letech vybudován archeoskanzen zachycující hypotetickou rekonstrukci sídliště rozděleného na mocenskou, fortifikační, církevní a hospodářskou část.
